Že by největší chyba mého života?

17. prosince 2017 v 16:02 | Lore |  Deník

Zní to dramaticky. Když tak ale přemýšlím, kolik "chyb" jsem v životě udělala? Zatím se nic tak zásadního neudálo, nestěžuji si, kam jsem šla na střední, ani jaké přátele jsem si našla. Myšlenky na největší chybu mého života přišly až po pár týdnech na vysoké škole. Vybrala jsem si špatný obor? Nebo je snad normální, že se mi můj oblíbený předmět znechutil a doslova se těším na páteční angličtinu, kterou jsem na střední nenáviděla? K tomu je skoro nulová šance, že ten obor dokončím (výsledky minulých let).
Tak si já a soudruzi ze stejného oboru plánujeme kam přejdeme příští rok. Někdo pokukuje po Analytické chemii, někdo rovnou hledá na filosofické fakultě, kde ho žádná chemie nepostihne. Je to sranda. Mezitím si užívám studentského života (přece lepší než být půl roku na pracáku). Tak chodím na nákupy, na procházky... Olomouc je strašně fajn město a třeba já si dokonale vystačím se svýma nohama, MHD používám pouze, když potřebuju na vlak (abych nezničila kolečka kufrů 15 min. hrbolatou cestou). Oproti Ostravě je Olomouc krásně levná. Vlastně bych tady ušetřila, kdybych neměla nákupní centrum tak blízko a tolik volných předvečerů. Za učebnice jsem ještě moc neutratila, jako nezbedný student stahuji materiály z internetu (haha), teď jsem začala očkem šilhat po primátovi. Je to fajn. (edit ve zkoučkovém období: ne, není to fajn)

Život na koleji je sice trochu sranda, ale taky to jde. Zatím jsem sice nezažila žádnou "kolejní párty", to se spíš děje mimo kolej pod našimi okny (abych nemohla usnout). Spolubydlící jsou normální, sice bych chtěla větší bordelářky, ale hej možná se naučím k čistotnosti (zatím mám na svém stole největší bordel). Uvidíme. Edit po x týdench: Ne, stále mám největší bordel já.

Jsem zvědavá, jestli přežiju zkouškové, jelikož se mi zdá, že doma se učit nemůžu a na koleji to taky nejde. Vidím to tak, že budu muset využít knihovnu, tam jsou zdroje, krásné ticho, učící se studenti... Uvidíme uvidíme.