Duben 2015

Weird compilation

25. dubna 2015 v 14:24 | Lore |  Články
Bad jokes, kterým nikdo nerozumí >.<

Po dlouhé době - zas a znova - jsem tady. Konečně mám před sebou celkem volný týden, takže nic nemusím dělat, takže si na chvíli můžu sednout k počítači a pocvičit prsty na klávesnici ^^. Bohužel všechno není tak lehké, jak se zdá, ale proč o tom mluvit?

Včera měla naše škola (naši maturanti) Poslední zvonění, takže celkem "ulejvačka". Program dobrý, i když mega dlouhý (5 tříd) + mně bylo strašně špatně. A ne, fakt jsem to nehrála! Hned po konci jsem vystřelila z místa rovnou na tramvaj, abych byla co nejdříve doma. Naštěstí jsem stihla naši zas*anou pětku a tak jsem byla cuhause docela brzo a mohla tak lehnout do postele s ibalginem v hubě. Není to nic vážného, ale život si vybírá svou daň a já jsem naštvaná, že jsem několika lidem takhle zkazila nebo znepříjemnila den. Fakt bylo v plánu něco jiného.
Když se vrátím k Poslednímu zvonění, pamatuji si, jak to bylo minule. A dokonce jsem byla stejně postižena :D měla jsem stejné leginy a stejné sako (ano, byla jsem si toho vědoma). Dokonce jsme s děvčaty seděly na stejných místech, jen o pár řad blíže (včera jsem to čekovala na článku z minulého roku). Je to děs, jak to letí, vidět mezi maturanty i ty, se kterými jste před x lety chodili na základku. V hlavě mi zněla Spaces od 1D.. sice asi to nemá moc spojitost, ale hrálo mi to :D
Ehh, když si představím, že bych tam za dva roky měla stát já... Já nechci opouštět školu >.<.
I když neustále "p*čuju", že chci pryč :D
Letím k babi, dneska je nádherný den a mně je lépe, tak jedeme dřív.
A sorry že nejsou žádné fotous ze Zvonění, bylo mi fakt špatně :D A prachy jsem taky dala jen Batmanovi (toho kluka v té masce jsem nikdy ve škole neviděla, kdo ví, jestli tam vůbec patřil :DD)



10 věcí, které nesnáším

11. dubna 2015 v 14:26 | Lore |  Články
Ano, jsem tu po kratší době opět a zas, tentokrát s trošku zajímavějším článkem, protože se z nepochopitelného důvodu na něj chystám už X dní a ještě jsem nebyla schopna ho sepsat. O čem to tedy bude? V poslední době mě "sere" milion věcí, 999 990 jsou kraviny, ostatní jsem ale sepsala zde, protože se nemění.
Nesnáším:
Odkládání
1. Vzdávání
Ne, tohle nepochopím. Máte nějaké přání, něco byste chtěli, ale hodíte to za hlavu, protože je to podle vás nemožné. Necháte to tak, protože se vám prostě nechce, je to prý zbytečné. Proč to aspoň nezkusíte? Proč se pro něco nesnažíte, když to tak chcete? "Všechno jde, když se chce." Když něco vzdáte, nechcete to. Nebo spíš nechcete pro to nic udělat. Je to slabost.

2. Výmluvy
Ať první hodí kamenem do monitoru ten, který se nikdy nevymlouval. Jasně, děláme to všichni, co tak ale říct pravdu? 'Nemám čas, bolí mě hlava, dneska už něco mám' - za tímhle se schovává "nechci". Možná jsou to milosrdné lži, ale není lepší říct "sorry, dneska se mi nechce". A pak taky ty výmluvy souvisí se vzdáváním. opakovat denně "dneska nemám čas" vás nikam neposune. Je třeba si ten čas udělat.
3. "Za všechno můžeš ty"
Asi každá rodina má černou ovci. Co když je ta ovce neprávem černá? Proč si lidé nepřiznají chybu? Proč je lepší hodit vinu na druhé? Možná je lepší, když se tím "odpadkovým košem" stane někdo jiný než já. Nikdo se nebude pídit po tom, kde je vlastně pravda.
4. "Jsem lepší než ty"
Strašně mám v oblibě (=ironie) lidi, kteří se snaží být ve všem lepší, ostatní je podle nich (nebo aspoň se vám to tak snaží vnutit) naprostá blbost, hnus, zbytečnost, zaostalost atd.. Takoví lidé si většinou ani neumí přiznat chybu. Možná by si mohli uvědomit, že i ty ostatní strany než ty jejich mají něco do sebe a " ne-nestojí to za nic".
5. Afektovanost
Afektovanost = přepjatá, strojená dokonalost v projevech, chování, precióznost, preciozita. Co mi na tom vadí? Ta nepřirozenost. Pokud to někdo dělá nevědomky, tak ho lituju. Ale pane bože, lidi, proč to někdo hraje? Mně to drásá nervy a vždycky, když tohle vidím, tak bych tu osobu nejraději "mrdla" pánví po hlavě. Proč? Na co to je? Nikoho to nezaujme.
6. Citové vydírání
Oblíbená zbraň maminek a kamarádek (a pro muže - přítelkyní). Tohle naprosto nesnáším. Brnkání na city a tohle manipulativní chování. Dokážou si vás tak přeprogramovat, že nakonec uděláte to, co chcou oni (ony). "Tobě na mně nezáleží!" + slzičky, to dostane každého, ten nakonec sklopí hlavu a vezme chudinku ven na romantickou večeři, aby si to u ní vyžehlil. Jak se tomu bránit? Protiútok? Nic jiného mě nenapadá. Když je totiž ignorujete, pěkně se urazí a máte týden bez oběda.
7. Homofoby
Láska je láska. Proč někteří prostě nemohou přijmout, že se mohou milovat i žena s ženou a muž s mužem? Vždyť je to v pohodě. Narodili se tak. Copak budete nesnášet někoho, protože se narodil se zrzavými vlasy, nebo že má na rtu rozštěp?
8. Přehnaný egoismus
Tady nemám co rozvádět, "frajírky" nemá rád nikdo.
9. Tréma a nedostatek sebejistoty
Nejistota a tréma trápí spoustu lidí, vlastně všechny, kteří si na to ještě nezvykli. (Tedy hlavně mě.) Je to smutné, protože když je člověk nesebejistý, zanikne v davu. Přitom je každého takového škoda, protože určitě má něco, co může předvést světu. Přece nikdo není dokonalý, každý dělá chyby.
10. "Huge fan"
Možná se to jinde bere jinak, ale mi nepřijde, že člověk, který zná 2 známé písničky nějaké skupiny, která jich vydala tak 60, si může říkat huge fan. Nebo když něco znáte jen chvilku a hned jste na to největší odborník. Dobře, to není ode mě moc rozumné, ale také to nesnáším. Rozhodně ale nevyhlašuju, že jsem obrovský fanoušek BMTH nebo HU. Je lepší říct, že se mi líbí jejich poslední alba. Čeho jsem ale huge fajn je Linkin Park. Tam znám všechny, snad kromě Undergroundových demo (španělská vesnice pro vás, neřešte).
Ale pokud si pamatujete na to období, když umřel Paul Walker, všichni psali R.I.P. a jak byl úžasný, aniž by věděli, kdo to je.

(11.) Ryby, vajíčka, játru, Chilli con carne, Hříšný tanec, čokoládové zajíčky, Velikonoce, zvonky, návštěvy, zlomené nehty, zimu, zeměpis, Justina Biebera, Iggy Azaelu. A nechápu Five Nights At Freddy's.



Mezičas

7. dubna 2015 v 20:58 | Lore |  Deník
Ode dneška mají všichni povolení mi opět říkat Miško. Snad mě to pomůže nakopnout.
Jsem na všechny zlá, hrubá, nasraná, nevím o nikom, na koho bych byla hodná a milá. He he he. Zlé období. Ještě, že mám těch pár desítek oveček, které se občas mrknou, co jsem napsala.
Snad mě to rychle přejde, protože moje nálada bývala jako počasí v tomto měsíci, teď jako by pořád padaly kroupy. A už pěkně dlouho. A já nesnáším krupicovou kaši. Život na prd, jen čekám na vzkřísení. Takovou setrvačnost jsem ještě nezažila!
Mám v plánu napsat pár tématických článků, jen vždycky zapomenu, co jsem chtěla napsat, takže musím vyhrabat bloček a dělat si aspoň poznámky. Uvidímee.


Pusťte si Delilah, ta písnička chce Nobelovku.
Ó, všichni mi tak moc chybí. I lidi, s kterými jsem si nepsala tak tři roky (a teď je nemůžu najít, nahovno čas - ano, teď jsem i pěkně sprostá). Co třeba takový Tom. Ani nevím, jestli se dostal na tu ČVUT nebo matfyz nebo co to bylo... Třeba už zase dělá na nějaké hře.. (kteru bych pak mohla ozkušat) Nevím. Mimochodem: Jestli to, kámo, čteš, tak tě zdravím. A někdy se tež ozvi. Já se jmenuju pořád stejně, ale ty asi ne :D

A jsem nasraná (po asi milionté), bo jsem se dodívala na všechny série Red Dwarf a teď zas nemám na co koukat. Měla bych začít číst. Neee, Lucy ještě chce, abych se koukla na Star Wars (*le sračka), tak uvidíme.

Snad se takové divné depresivní nasrané období nepřenáší na ostatní lidi. Nebo snad se to nedědí. Tomíka ostříhali... Už nevypadá jako cukrouš :(