Říjen 2015

Grafický odpad, aneb z čeho se mi chce blinkat

27. října 2015 v 22:13 | Lore |  Články
Už se vám stalo, že jste přišli na nějaký blog a řekli jste si "to je děs" ještě dříve, než jste začali číst článek?
Ano, blogy jsou kvůli článkům, ne kvůli toho, jak umíme ve photoshopu, ale aby zaujal blog, musí i trochu vypadat, člověk by se měl cítit příjemně.

A co vlastně považuji za nepříjemné?

  • Kanárkový design (žluté pozadí + červené písmo a jiné výrazné kombinace, ze kterých vás bolí oči)
Lidi, co pak někteří nevidíte, že se to nedá číst? To musíte být barvoslepí. To samé, když dáte magentu + žlutou. To, že jsou to vaše oblíbené barvy neznamená, že k sobě pasují. Já radím zvolit nějaké ty tlumené barvy nebo nejlépe černou/šedou/bílou a do toho jednu až dvě výrazné, nikdy ne přes sebe. Kdyžtak to zkuste například v paletton.com.
Ještě bych dodala, že pokud máte bílé pozadí, nedávejte si hodně světlé písmo, i když to vypadá cool, já na tom mohu nechat oči.

  • Obrázkové pozadí, přes které nejde nic přečíst
Já to chápu, někdy to vypadá fakt prďácky, když máte v pozadí textu třeba západ slunce, ale uvědomte si, že je to moc barev najednou. A pak hledejte ty písmenka v článcích, když některé zmizí se stejnou barvou, nebo jsou v některé barevné kombinaci nečitelné. Zkuste ty barvy trochu ztlumit, nebo pozadí, kde je text, "zmléčnit", ozkoušejte si tu čitelnost.

  • Comic sans
Jeden z největších fontových hříchů: použít Comic sans. Upřímně, u mě se bloger s tímto fontem řadí do skupiny "začátečník/noob". Zní to povrchně, ale Comic sans na mě vůbec nepůsobí profesionálně, spíš jako písmo, které se dává do dětských knížek, protože vypadá hravě. Za další hrozné písmo považuji například Consolas, ale to pouze kvůli tomu, že je děsivě široké a blbě se mi čte.

  • Stránka o rozměrech 1200+ px
Tady nevidím nic přitažlivého, co by autora přinutilo si nastavit tak obrovskou stránku, většina monitorů není tak obrovská, takže pokud si chce někdo přečíst článek na takové stránce, musí otrocky posunovat stránku doleva a pak doprava, aby mu neunikly nějaká slova na koncích řádků.

  • Nalepení na stranu
Další věc, která mi znemožňuje pohodlné čtení - nalepení na levém/pravém okraji. Co třeba nějaký odstup? Když je to všechno na jednu stranu, je to docela krkolomné, jako by měla stránka skoliózu. Nechte tam pohodlné zarovnání na střed, prosííím.

  • Fonty bez písmen s diakritikou
Jo, některé fonty fakt vypadají prďácky, ale když si tím fontem napíšete třeba "Příliš žluťoučký kůň", vypadá to jako písmenková polívka dvou druhů. Nejčastěji se vám tam nasere Times New Roman, což je sice super font, ale degraduje ten předešlý vymazlený. Ono to na některých obrázcích vypadá hrozně hrozně.

  • Moc bílé
Je rozdíl mezi jednoduchostí a prázdnotou. Mně vadí, když jsou boky, nebo-li pozadí stejné barvy jako stránka, na které je text. Dělá to z toho nějakou tabuli, kde je jako výkřik do tmy napsán text, který by se měl co nejdříve rozutíkat do stran, protože ho nic nedrží. Já to chápu, že někdy to bohužel kvůli okolnostem designu nejde, to pochopím, ale někdy je to opravdu škoda, aby tak dobré blogy zely pro grafické stránce prázdnotou. Aspoň ten rámeček někde dejte.. Ovšem pokud jde o fotoblog, dokážu to pochopit, aspoň design nezastírá fotografie :).

Já vím, že ne všichni jsme dokonalí, i sobě vytýkám to podivné menu, které jsem dělala v photofiltre a nejde to vyhladit.

Každopádně tohle jsou věci, které mě iritují, určitě jich přibude ještě víc. A co vadí vám?

Nezapomeňte, chybovat je lidské.


Bring Me The Horizon: That's the spirit

22. října 2015 v 22:11 | Lore |  Hudba

Tento článek je částečně věnován Jakubovi, protože i tahle hudba se dá poslouchat.

Na úvod - That's the spirit je v pořadí páté studiové album Britské metalcore skupiny Bring Me The Horizon, jež členové jsou Oliver Sykes (zpěv), Matt Kean (baskytara), Lee Malia (kytara), Matt Nichols (bicí) a Jordan Fish (klávesy).

Jak většina ví, skupina byla dříve deathcore, v písních se vyskytoval growling, scream, a další věci, které neumím pojmenovat, bohužel (nebo bohudík?) začal mít zpěvák problémy s hlasem, což lehce zapříčinilo "zmírnění", kterého jsme se mohli dočkat v albu Sempiternal, které se začalo více motat s elektronikou, a v dnešním roce bylo přeměna v nádherného motýla dokonána albem That's the spirit, které je hezky melodické a ukazuje i jinou stranu BMTH, než tu, co známe z Count Your Blessings nebo Suicide Season.

That's the spirit nabízí jedenáct skvělých hitů se zajímavým textem a melodickou hudbou, která se kupodivu dá poslouchat popovým zelenáčem.

Zeptejte se mě

21. října 2015 v 0:11 | Lore
(nějak musím upoutat pozornost, heh)

Před pár dny jsem se hrabala mezi mými starýma videama, ať už zveřejněnými či nezveřejněnými, narazila jsem třeba na 25 faktů o mně, to video je starý tři roky a je úplně pomatlaný :D Poslala jsem to Honzíkovi (prý že v pohodě) a Nikolce (to ti bylo třináct, ne?), dál to ale šířit nebudu, protože je to něco trapného a eh.. Já se fakt divím, že jsem to na ten youtube nahrála.

Mimo to jsem ale na svém OneDrive (popravdě mi SkyDrive přišlo lepší) objevila video, ve kterém odpovídám na otázky, které mi dávali lidé z mého minulého blogu. To video bylo pěkné, hezky jsem se v něm vyjadřovala, ale bohužel kvalita obrazu je děs, prostě to není zveřejnitelné.

A tak mě napadlo, že bych mohla něco natočit znovu a tedy po třech letech se ukázat. Jsem hrozně nespolečenský člověk, takže těžko byste mě potkali na nějakém společném srazu nebo někde ve městě, tam se potuluji zřídka.

Mohli byste mě tedy poznat trochu více ve videu (já vím, že se tam ztrapním taky, já vím), kde bych vám zodpověděla vaše dotazy. A nedělejte, že vás nic nezajímá, něčím vás to tady muselo zaujmout. Zeptat se můžete na cokoliv, na blogování, na design, na mé názory, na mé dovednosti, na něco oblíbeného nebo třeba i na něco osobního. I otázka "jak se ti líbí dnešní počasí?" se dá pěkně zodpovědět. Dělám si srandu :D


Neočekávám hordu dotazů, vím, že to tady pokulhává, takže video bych udělala, kdyby se jich tady pár podařilo seskupit, záleží na vás.
Ptát se může kdokoliv na cokoliv.

Když se sejde skoro celá rodina

18. října 2015 v 16:38 | Lore |  Deník

Moje rodina je jednou z těch, kterých je tolik jako obyvatel nějaké metropole. Dobře, přeháním, ale je nás strašně moc, znám tak možná jednu sedminu, ani to ne. Včera se tedy konal sraz, kde jsme byla pozvaná i já se sestrou, i když zatím patříme mezi úplně ty nejmladší, které ještě nikdo nezná, maximálně nás viděli jako malé špunty v zavinovačce.
Ještě nikdy jsem na takovém srazu nebyla, už tak nás je dost, když slavíme něčí narozeniny s nejbližší rodinou. To nás je tak patnáct. Takže tohle byl můj první a snad ne poslední, bylo to opravdu zajímavé.

Trilogie: Selekce

11. října 2015 v 18:31 | Lore |  Knihy

Díky Lucii a Renátce, že mi doporučily tyhle skvělé knížky. A samozřejmě slečně Nesrstové za půjčení ♥

V pátek jsem dočetla třetí díl téhle trilogie, takže jsem se rozhodla je nějak okomentovat.
Ještě rychle dodávám, že po knize "První" je ještě kniha The Heir (dědic), přijde mi ale trochu mimo a ještě jsem ji nečetla, takže o ní psát nebudu.

"Pro třicet pět dívek je Selekce životní šancí. Příležitostí k útěku od života, který jim byl stanoven od narození. Být obklopena světem třpytivých šatů a drahocenných šperků. Žít v paláci a soutěžit o srdce krásného prince Maxona.
Ale pro Americu Singerovou je Selekce noční můrou. Znamená to pro ni otočit se zády ke své tajné lásce Aspenovi, který je o kastu níž než ona. Nechce se jí odejít z domova a vstoupit do nelítostné soutěže o korunku.
Pak America potká prince Maxona. Postupně začne zpochybňovat všechny plány, které si předsevzala - a uvědomí si, že život, o kterém vždycky snila, si už nemůže v porovnání s budoucností představit."

Na skok v Dolní oblasti Vítkovice

8. října 2015 v 17:52 | Lore |  Deník

Tak jsem si dneska pospala o dvě hodinky víc a vyrazila se školou na exkurzi do DOV.