Duben 2016

Co se děje

24. dubna 2016 v 21:03 | Lore

Ožrala, koukám se ségrou na Krotkou, vorvaňuju.

Co se děje? No, to je otázka. Sama nevím, každopádně přiznávám, že se necítím dobře. Fyzicky sice jo, ale psychicky na to nejsem nejlíp a bohužel to jde vidět, robím pičoviny. Pobekávám si místo toho, abych se pořádně nalíčila, lidem zdůrazňuji, jak moc je mám ráda (což mi vždycky přislo úchylné, musí si myslet, že mi úplně hráblo... sorry, Lucifere), sepisuju si seznam lidí, které nesnáším (a že jich je), jsem nonstop podrážděná, odsekávám, nepíšu smajlíky (to znáte), neudělám den bez zeleného čaje a taky na to ostaní seru. Poslouchám Queen a staré šlágry dobrých Linkinů. Ale nic depresivního. Přemýšlím nad náměty pro své bestsellery, které stejně nikam neplácnu, protože jsem líná dokonce zapnout ten blbý Word a něco pohonit na klávesnici.

Láska všemi deseti

14. dubna 2016 v 21:09 | Lore
(Ty ruce na tom obrázku působí morbidně :DD)

No, tentokráte jsem se rozhodla nepsat srdceryvný článek o tom, v jaké jsem blbé náladě, to už nikoho nebaví, ale rozhodla jsem se znovu poreferovat o nějakém tom filmíku, co jsem v poslední době viděla - a že jsem toho viděla dost!

Začnu ale zlehka. Pro blbou náladu jsem si vybrala odlehčenou romantickou komedii z francouzské dílny Láska všemi deseti z roku 2012.

Na romantické filmy moc nekoukám, děj je předvídatený jako porno, takže je to pořád stejná nuda, jen jiní herci, trochu jiná lokace a pár jiných problémů. Ale v poslední době jsem toho moc originálního neviděla. Tento film mě navnadil atmosférou 50. let, podivnou tématikou (závody ve psaní na psacím stroji? heh?) Francií a mně neokoukanými herci (filmovou scénu Francie moc nesleduju).

"Jaro 1958, Francie. 21 letá Rose Pamphyleová (Déborah François) žije se svým ovdovělým otcem, bručounem, který provozuje vesnický obchůdek. Rose je zasnoubená se synem místního automechanika a zdá se, že jejím údělem bude poklidný život hospodyňky. Ale po takovém životě ona netouží. Odjede do Lisieux v Normandii, kde podstoupí přijímací pohovor na místo sekretářky pojišťovací společnosti, které šéfuje velmi charismatický Louis Echard (Romain Duris). Pohovor dopadne katastrofálně, ale Rose aspoň předvede, že umí neuvěřitelně rychle psát na psacím stroji. Mladé ženě se tak nevědomky podaří v Louisovi probudit sklony ke sportovnímu fanouškovství. Rose se pod jeho vedením zúčastní své první soutěže v psaní na stroji. Cesta k opravdovým trofejím je však složitá. Láska ke sportu a k ženě si někdy mohou překážet."

Musím zmínit, že tento film je krásný, čistý, vtipný a hlavně velmi sympatický. Tedy mě navnadil už v prvních pěti minutách a jasně, že jsem ho musela dokoukat dál, i kdyby se pode mnou země propadala. Vyzvdihnout musím skvělé dramatické prostřihy během soutěže, jako z akčního filmu :D, ale bohužel láska mezi Rose a Louisem moc uvěřitelná nebyla, a když SPOILER se Rose dala s Louisem dala na konečné soutěži opět dohromady, ani vůbec jsem jim tu lásku nevěřila SPOILER. A ano, konec mě taky naštval.




TOP 8 Linkin Park

7. dubna 2016 v 18:15 | Lore |  Hudba
Tentokráte jsem vybrala pár zajímavých kousků, které podle mě tuto skupinu charakterizují. Hlavně ty, které mne zaujaly. Mnoho lidí je asi znát nebude, pokud nejsou fanoušky, ale chtěla bych poukázat, že LP nenabízí jen písničky typu New Divide. Vybrala jsem z každého alba jednu písničku.

HYBRID THEORY EP: AND ONE

Rozjezd by vás sice mohl odstrašit, ale je to dobré...